"Spirála mi umožnila vrátit se k šití."

"Vystudovala jsem dámskou krejčovou a oděvní průmyslovku. Příběh začíná v době, kdy jsem maturovala - měla jsem strach, že neudělám maturitu. Vyhledala jsem pomoc školního psychologa. Největší stresy z maturity měli jedničkáři - já byla totiž svědomitá jedničkářka. Maturitu jsem naštěstí úspěšně zvládla.

Po škole jsem si našla zaměstnání, ale zaměstnavateli se nedařilo, nevyplácel mi mzdu, a proto jsem změnila práci. V dalším zaměstnání jsem pak musela pracovat za dva. Byla jsem z toho ve stresu - spustilo mi to depresi a nevěděla jsem kudy kam. Pokusila jsem se o sebevraždu. Mamka mě našla s nožem v ruce, když jsem si chtěla ublížit. Až zpětně jsem přišla na to, že to bylo pouze demonstrativní volání o pomoc... Následně jsem navštívila psychiatra, začala jsem brát léky a ze stresující práce jsem odešla.

Po půl roce jsem si našla novou práci v šicí dílně, ale objevila se u mě mánie (vše jsem prožívala nadneseně, nad standardní mírou) a rodiče s přítelem mě odvezli do PN v Opavě. Tam jsem se rehabilitovala na různých odděleních 2,5 měsíce. Po propuštění přesto u mě přetrvávala těžká deprese dalšího půl roku. Vše mi dělalo problém, do všeho jsem se musela nutit a pociťovala jsem intenzivní smutek. Zvládla jsem se však vrátit do původního zaměstnání v šící dílně a nějakou dobu bez problému pracovat.

Poté jsem ale vystřídala asi 7 zaměstnání, mezitím jsem při manických epizodách pokračovala v rehabilitaci v PN v Opavě. V následujícím období jsem otěhotněla, ale bohužel jsem potratila. Po roce a půl jsem naštěstí otěhotněla znovu, narodil se mi zdravý syn, ale nemoc opět nade mnou zvítězila a skončila jsem znovu v PN v Opavě. To samé se opakovalo po narození druhého syna - při porodu jsem prožila klinickou smrt a od pasu dolů jsem dočasně ochrnula. Po mateřské mě nevzali zpět do zaměstnání.

Hledala jsem si marně půl roku práci a nakonec jsem náhodou přes společnost Mlýnek narazila na Spirálu. Moje budoucí kolegyně Míša mi sdělila potřebné informace a nabídla mi možnost ucházet se o místo úklidové pracovnice. Uspěla jsem na pracovním pohovoru a získala novou pracovní příležitost ve Spirále. Byl to pro mě únik z deprese a škaredé reality, kdy se mi nic nedařilo. Po roce a půl, kdy jsem uklízela, jsem se dostala na doporučení kolegyně do "spiráláckého" cateringu - tato změna mi velice vyhovovala, přineslo mi to větší psychickou pohodu.

Jednoho dne viděly kolegyně ve Spirále svatební šaty, které jsem ušila. Následně jsem pro Spirálu šila výrobky na akci Adventní křídlení. Moje výtvory se ve Spirále líbily natolik, že byly jedním z impulsů ke vzniku šicí dílny. Po 9 hospitalizacích v Opavě, 1 v Havířově a 1 v Porubě a dalších peripetiích, které mi přinesla nemoc, jsem se naštěstí vrátila k tomu, co mám ráda - k šití. A za tuto příležitost jsem Spirále velmi vděčná. Jsem zde spokojena a chodím do práce s nadšením. Pomáhá mi vědomí, že jsem součástí skvělého kolektivu a jsem obklopena lidmi, kteří mají pochopení."